O plemenu

Historie plemene

Jde původně o plemeno americké, což už ostatně napovídá samotné jméno kočky. Toto plemeno bylo v průběhu let importováno i do ostatních koutů světa a získává si stále větší oblibu. Tyto kočky byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho je částečně odvozeno jméno plemene. Druhé slovo - "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky jejímu chocholatému ocasu, nápadně připomínajícího medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro tyto kočky typický. Jedna legenda vypráví o Marii Antoinettě, která právě tyto kočky nesmírně milovala a aby mohly uniknout před francouzskou revolucí, odeslala je do Ameriky. Kočky se zde pak staly předky současného plemene. V některých amerických chovech byly mainské mývalí kočky uznány už v roce 1967. Od 80. let jsou akceptovány i v Evropě.

Charakter

Mají velice příjemnou a přátelskou povahu. Jsou to hraví a rozkošní domácí mazlíčci. S lidmi jsou schopny navázat velmi pevný vztah. Mají rády děti. Mainské mývalí kočky většinou bývají velice umazlené. Jejich přítulnost je pro ně typická. Samozřejmě, každá kočka je svou povahou jedinečná, a tak se i mezi nimi najdou takové, které dávají přednost nikoliv chování v náručí majitele, ale spíše uvelebení se v jeho těsné blízkosti. Ráda se zapojí do všech aktivit svého majitele. Je velmi hravá a její hravost jí většinou vydrží po celý život. Velice dobře se snáší s ostatními kočkami, dokonce i se psy.

Popis těla

Typické rysy

Mainská mývalí kočka se řadí mezi polodlouhosrsté kočky (skupina II.), Je to mimořádně krásná kočka. Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit až 10 kg a měřit až 1 metr. Kastráti mohou dosahovat i větší váhy - až 12 kg. Kočičky bývají menší než kocouři a jejich průměrná hmotnost je kolem 6 a 7 kg. Do plné velikosti dorůstají poměrně dlouho, až mezi druhým a třetím rokem života.Měla by být vždy harmonická, proporcionální v dobré kondici.

Hlava
Střední velikost, hranaté obrysy hlavy, profil má mít jemné konkávní prohnutí. Lícní kosti jsou vysoko posazené a dopředu vyklenuté. Pevná brada je ve svislé linii s nosem a horním rtem. 

Oči Velké, široce položené, mírně nakloněné, lehce oválné, ne ale mandlového tvaru. Barva očí může být v odstínu zelené, zlaté nebo měděné, bílé kočky mohou být modrooké (případně každé oko jiné barvy).

Uši by měly být velké, vysoké a vzpřímené, osazené chomáčky chlupů vyrůstajících z vnitřní strany. Jsou posazeny daleko od sebe, mají širokou základnu a na koncích jsou špičaté, zakončené štětinkami.

Tělo je dlouhé se silnou kostrou a širokým hrudníkem. Kocouři mají velmi silné a svalnaté šíje.

Nohy a tlapky Mohutné, středně dlouhé nohy, položeny široce od sebe. Tlapky velké, kulaté mezi polštářky jim vyrůstají husté chomáčky chlupů.

Ocas Dominantní, stejně dlouhý jako tělo (počítáno od konce zadku k ramenům), široký v základu ke špičce se zužující. Osrstění ocasu je dlouhé vždy volně vlající.

Srst
Hustá, vhodná do každého počasí. Na hlavě, lopatkách a končetinách je srst krátká, podél hřbetu a na bocích se pozvolna prodlužuje, břiše je srst dlouhá. Kožich je jemný, ale přiléhavý k tělu. Mainské mývalí kočky mívají tzv. "límec" kolem krku (srst zde bývá většinou delší a jinak zbarvená). Límec začíná u kořene uší. Jejich srst totiž není náchylná k plstnatění. .

Barva srsti
Povolené jsou všechny rozpoznatelné barvy. Nejběžnějšími barvy jsou bílá, černá, modrá, červená, krémová , stříbrná, želvovinová, modře želvovinová, zlatá. Oblíbené je bílé lemování kolem krku, brady a rtů.

Rozdělení barevných variet do skupin podle barvy

Skupina I: černá, modrá bez kresby
Skupina II: jako skupina I s bílou
Skupina III: černá, modrá s kresbou
Skupina IV: jako skupina III s bílou
Skupina V: červená, krémová s kresbou, černě a modře želvovinová s kresbou
Skupina VI: jako skupina V s bílou
Skupina VII: černě, modře, červeně a krémové stříbřitá, černě a modře želvovinová stříbřitá s kresbou, všechny barvy kouřové s kresbou
Skupina VIII: jako skupina VII s bílou
Skupina IX: bílá s modrýma, oranžovýma a různobarevnýma očima.